Úzkosti

Úzkostné poruchy jsou velmi časté a obvykle i důvodů k úzkosti je hodně. Někdy mají charakter akutní úzkosti s četnými tělesnými projevy nebo se může jednat o dlouhodobé obtíže.

K projevům úzkostné poruchy patří nejistota, nerozhodnost, podceňování se, pochybování o sobě, neklid, nervozita, podrážděnost, přecitlivělost, zranitelnost, lekavost.

Typické příklady úzkosti:

Příklad 1: "Jsem nerozhodný, nevěřím si, bojím se, že se ztrapním."

Petr trpí stavy úzkosti, když má jít ven na ulici, točí se mu hlava, bojí se, že upadne. Studuje VŠ a snaží se přivydělat, je toho na něj moc. Také má problematický vztah s přítelkyní. Poslední dobou si moc nerozumí, hádají se.

Nyní se Petr cítí podstatně lépe. Docházel na systemickou psychoterapii a již po 2 sezeních se podařilo objevit zdroje obtíží. Udělal ve svém životě několik zásadních změn a zlepšilo se mu sebevědomí. Uvědomil si také, co je pro něj v životě důležité, jaké jsou jeho hlavní přednosti a jak může své schopnosti dále rozvíjet.

Příklad 2: "Mám panickou úzkost, utekla jsem z metra."

Jana měla několik záchvatů úzkosti v metru. Rozbušilo se jí srdce, polila jí horkost, nemohla dýchat a mravenčily jí ruce. Měla pocit, že se odtud nedostane, musela honem ven, teprve potom se jí ulevilo. Do metra by si už netroufla. Nechápe, co se s ní děje, žádné větší problémy nemá.

Jana byla dlouhou dobu se svými problémy sama, neměla odvahu se někomu svěřit, obrátit se na lékaře. Svoje potíže považovala za slabost a styděla se za ně. Obtíže se stupňovaly a rozšiřovaly na další situace. Nakonec se odhodlala a o svých problémech si promluvila s psychiatrem. Zjistila, že podobné stavy má více lidí a že se dají léčit. Přechodně užívala léky proti úzkosti, zbavila se nejtěžších obtíží, nyní ještě dochází na psychoterapii.

Příklad 3: "Nevydržím stát ve frontě v obchodě"

Simona má pocity neklidu, když stojí ve frontě, dělá se jí na omdlení, má obavy, že upadne. Raději odejde i bez nákupu. Podobné stavy má v kině, musí sedět na kraji řady. Úzkost obvykle za chvíli přejde. Ale Simona to těžko snáší, už si nevěří.

Simona se přišla poradit naštěstí poměrně brzy, takže potíže se nestačily příliš zafixovat. Prodělala kognitivně behaviorální psychoterapii. Dozvěděla se, jakým způsobem se obtíže udržují a co se s tím dá dělat. Naučila se relaxovat, nacvičila si zklidňující dýchání. Vrací se jí sebevědomí, vyzkoušela si, že má záchvaty úzkosti pod kontrolou.

Příklad 4: "Dostal jsem záchvat v práci"

Jiří měl úzkostný stav v práci, bolelo ho u srdce, nemohl popadnout dech a dostal křeče do rukou. Spolupracovníci mu zavolali sanitku, v nemocnici ho vyšetřili a nezjistili nic vážného. Cítí se často unavený, nestíhá v práci, musí tam trávit mnoho hodin.

U Jiřího jsme řešili jeho osobnostní problémy, měl sklon k přehnané zodpovědnosti. Je zodpovědný a pečlivý, nedokáže odpočívat, v zaměstnání mu přidávají další a další práci. Postupně se podařilo změnit jeho přístup k práci a posílit sebevědomí. V současné době se věnuje více svým koníčkům, sportuje, dokáže přehnané požadavky v zaměstnání odmítnout. Psychicky se cítí dobře.

Příklad 5: "V noci se probudím s bolestí u srdce, nemohu dýchat"

Honza má úzkostné stavy v noci, bojí se, že trpí nějakou vážnou nemocí. Stává se mu, že se probudí s pocitem úzkosti, bušením srdce, bolestmi na hrudníku, nemůže popadnout dech. Přes den je dost unavený. V práci je spokojený, ale vadí mu, když se nevyspí. S manželkou si poslední dobou nerozumí, hodně jim do vztahu zasahují její rodiče.

Honza absolvoval interní vyšetření, které vyloučilo tělesnou nemoc. Dále jsme se zaměřili na řešení jeho problematického vztahu s manželkou a s jejími rodiči pomocí rodinné psychoterapie. Dlouhodobé problémy ve vztazích se pochopitelně zatím nedaří zcela vyřešit, ale Honza je sebevědomější, dokáže říct svůj názor. Užívá antidepresiva a spí lépe, obtíže se občas objeví, ale v mírnější formě.

Příklad 6: "Ven chodím jen s doprovodem"

Věra si netroufá chodit sama, manžel ji musí všude doprovázet. Nevěří si, má venku úzkost. Nejraději je doma. Měla nepříjemný zážitek - stav paniky na ulici, začala se třást a potit, nemohla se nadechnout, měla strach, že upadne.

Paní Věra má dlouhodobé obtíže, které dlouho neřešila a spoléhala jen na manžela, ve kterém má oporu. Uvědomila si, že takhle to dál nejde, až když se dozvěděla, že manžel půjde na operaci. Začala brát léky a chodit na psychoterapii. Paní Věra v léčbě pokračuje a je mnohem klidnější, vyrovnanější, víc si věří. Zkouší krátké samostatné procházky a zvládá je dobře.

Příklad 7: "Mám v hlavě chaos, připadám si jako ve snu"

Helena má panické úzkosti, pocity neklidu, bojí se, že se zblázní. Má stavy na omdlení, bušení srdce, nemůže popadnout dech, mívá sevření kolem žaludku, někdy i pocity na zvracení. Nechápe co se s ní děje, připadá si jako ve snu.

Paní Helena si dlouho neuvědomovala, jak ji stresuje neuspokojivý a neperspektivní vztah se ženatým mužem. Zpočátku stále tvrdila, že vlastně nemá žádné problémy. V současné době společně hledáme optimální řešení situace. Obtíže se zmírnily, pomáhá jí už to, že se může někomu nestrannému svěřit.

Příklad 8: "Dělám si ze všeho starosti, mám úzkost, propadám panice, když nejsou děti doma."

Alena se všeho bojí, představuje si, co se všechno může stát. Nedokáže v noci usnout, dokud děti nejsou doma. Pokud odjíždějí z domova, padá na ní tíseň, není schopna nic udělat, je neklidná, nesoustředěná, často se třese. Jejím hlavním zájmem byla vždy rodina a neměla žádné obtíže dokud byly děti malé. To se změnilo od té doby, co se začaly osamostatňovat.

Paní Alena přišla do ambulance velmi nejistá, jestli sem takové problémy vůbec patří. Bála se, že by mohla obtěžovat, přece jsou těžší případy. To je sice pravda, ale i takovéto obtíže mohou hodně znepříjemnit život. Během pohovoru se dost uklidnila, byla ráda, že se může někomu svěřit, dostala k užívání malé dávky antidepresiv. Při vyšetření jsme zjistili, že trpí poruchou štítné žlázy, při které se též objevují obdobné psychické obtíže. Léčí se na endokrinologii a psychicky je daleko vyrovnanější. Je ráda, že se odhodlala přijít na psychiatrii. Začíná se víc věnovat koníčkům, které měla v mládí.

Jak se úzkost projevuje?

Mezi nejčastější úzkostné poruchy patří panická porucha. Hlavním rysem panické poruchy jsou opakované záchvaty masivní úzkosti, které nejsou omezeny na konkrétní situaci a nelze je zpravidla předvídat. Při záchvatu dochází k rozvoji intenzivního strachu a pocitu ztráty kontroly. Často jsou současně tělesné projevy napodobující tělesnou chorobu, např. infarkt. Bývá to bušení srdce, bolesti na hrudi, pocity dušení, závratě, pocení, chvění, třes, mravenčení v končetinách, návaly horka nebo chladu, nevolnost od žaludku. Dalšími projevy může být pocit neskutečna, vnímání jako ve snu, nesoustředěnost až pocit zmatenosti, strach z kolapsu ze zešílení, z ostudy, trapnosti, strach z nemoci, ze smrti.

Úzkostné stavy nejsou vždy tak akutní, ale třeba jsou zase dlouhodobé. Člověk je vlastně stále příliš ustaraný a snadno ho vyděsí i maličkosti, má úzkostné očekávání. Úzkost se týká každodenních záležitostí a jejich zvládání, bývá provázena únavou a nepříjemnými tělesnými pocity. Většinou se zhoršuje spánek. V takovém případě se jedná o generalizovanou úzkostnou poruchu. Obvykle nevznikne náhle, ale příznaky se objevují pozvolna, nenápadně. Průběh je dlouhodobý a intenzita příznaků kolísá. Stává se, že tato porucha vzniká u citlivých lidí na podkladě dlouhodobého stresu.

Co mi pomůže?

Úzkosti se dají léčit, často se dá zjistit hlavní příčina.

Léčba může být jak farmakologická, tak psychoterapeutická. Obvykle se užívají antidepresiva nebo protiúzkostné léky.

Už nyní můžete přemýšlet, jaká je asi příčina obtíží. Čím to, že se jich nemůžete zbavit. Neopakujete stejné chyby v životě, ve vztazích? Jaký máte denní režim, máte dost odpočinku, neberete si na sebe víc, než unesete? Máte si s kým promluvit, máte nějaký zájem, máte dostatek pohybu?