Stres a stresové reakce

Stres a jeho typické projevy:


Příklad 1: "Jsem podrážděný, přecitlivělý, lekavý, nemohu se soustředit, budím se v noci. Stále se mi vracejí hrůzné a nepříjemné vzpomínky na událost, která se stala již před půl rokem."

Karel měl před půl rokem vážnou autonehodu, naštěstí vyvázl bez vážnějších zranění. Proto ho také překvapuje, že má psychické obtíže, stavy úzkosti, pocity napětí, špatně se soustředí a budí se v noci. Nepříjemný zážitek se mu vrací ve snech i představách ve dne.

Začal se obávat, že není normální a rozhodl se navštívit psychiatra.

Během terapie zjišťuje, že podobné obtíže nejsou nic neobvyklého, že tímto způsobem reaguje na stresové události více lidí. Dochází na psychoterapii a pomocí terapeuta se dokáže emočně uvolnit, odreagovat a traumatizující událost zpracovat. Jeho stav se pozvolna zlepšuje. Léky prakticky nepotřeboval, jen několikrát si vzal anxiolytikum – lék proti úzkosti.



Příklad 2: "Byla jsem přepadena před delší dobou a stále se vracejí nepříjemné zážitky, jako bych to celé prožívala znovu."

Hana byla přepadena, oloupena, znásilněna před 4 měsíci. Do té doby se cítila psychicky dobře, dařilo se jí dobře ve škole i doma měla dobré zázemí. Má přítele, se kterým si rozumí. Doufala, že se s nepříjemným zážitkem brzy vyrovná, časem zapomene.

Nyní ji trápí, že se obtíže zhoršují, špatně spí, má děsivé sny a i přes den se jí vybavuje celá událost v představách. Má z toho pokažený celý den, nemůže se soustředit, všeho se bojí. Na ulici se stále otáčí, někdy nemůže ani vyjít z domova. Je už unavená, přecitlivělá, snadno se rozpláče.

Jako v předchozím případě je nutné co nejdříve začít s léčbou. Nejvhodnější je kombinace psychoterapeutické léčby s antidepresivními léky. Čím dříve začneme, tím lepší je vyhlídka na brzké uzdravení. Haně velmi pomohla antidresivní léčba, začala lépe spát a původní obtíže postupně zcela vymizely.



Co to znamená stres?

Někdy prožíváme nadměrně stresující situaci, na kterou se nedokážeme adaptovat. Každý máme jinou odolnost proti stresu a proto můžeme odlišně reagovat. Pokud situaci nezvládáme, obvykle se to projeví v naší psychice, ale mnohdy reagujeme i tělesnými příznaky.

Mohou se vyskytovat některé z těchto obtíží: úzkost, neklid, nervozita, podrážděnost, přecitlivělost, únava, vyčerpání, horko, pocení, mrazení, tlak v hlavě, motání hlavy, bušení srdce, dušnost, mravenčení, svalové křeče, sevření na hrudi, sevření v hrdle, knedlík v krku, nevolnost, zvracení, chvění kolem žaludku, bolesti u srdce, bolesti hlavy, třes, chvění těla, vnitřní chvění, rozostřené vidění, nespavost, spavost, únava, vyčerpanost.

Obzvláště těžký stres (přepadení, znásilnění, záplavy, zemětřesení, požáry, úmrtí blízkého člověka, tragické nehody apod.) může způsobit dlouhotrvající stresovou reakci, která se může vyskytnout i půl roku po traumatizující události. Kromě úzkostí, nespavosti, lekavost, nesoustředěnosti, podrážděnosti se může objevit znovuprožívání události ve snech nebo představách. Nazývá se posttraumatická stresová porucha.

Co mohu dělat, co mi pomůže?

Pokud jde o lehčí stres, často pomůže máte-li někoho, komu se můžete svěřit, vypovídat. Vyplatí se stresovým situacím předcházet, vytvářet kvalitní vztahy, stanovit si priority v životě a jednat s ohledem na možné následky, nevrhat se bezhlavě do riskantních situací a vztahů.

Stresové reakce, které se objevují po prožití těžkého stresu je potřeba léčit, a to co nejdříve, aby vám zbytečně nekomplikovaly život. Zde pomáhá psychoterapie i léčba medikamenty. V žádném případě nezůstávejte se svými obtížemi sami a hledejte aktivně pomoc.