Strach - fobie
Fobie je iracionální strach z různých situací, prostředí, předmětů, živočichů, různých nemocí nebo chorobných stavů.
Typické příklady fobie:
Příklad 1: "Ven chodím jen s doprovodem"
Věra si netroufá chodit sama, manžel ji musí všude doprovázet. Nevěří si, má venku úzkost. Nejraději je doma. Měla nepříjemný zážitek - stav paniky na ulici, začala se třást a potit, nemohla se nadechnout, měla strach, že upadne.
Paní Věra má dlouhodobé obtíže, které dlouho neřešila a spoléhala jen na manžela, ve kterém má oporu. Uvědomila si, že takhle to dál nejde, až když se dozvěděla, že manžel půjde na operaci. Začala brát léky proti úzkosti a antidepresiva, dále dochází na psychoterapii. Nyní je mnohem klidnější, vyrovnanější, víc si věří. Zkouší krátké samostatné procházky a zvládá je dobře.
Příklad 2: "Bojím se tloušťky" – anorexie
Veronika má chorobný strach z tloušťky, ve 14 letech začala přibývat na váze a potom napnula všechny síly, aby se nadváhy zbavila. Byla velmi hubená – kost a kůže, váží 41 kg při výšce 165 cm. Bála se přibrat, jídlo odmítala nebo ho tajně vyhazovala. Byla dost podrážděná a potom i skleslá. Všichni už jí byli protivní, když ji nutili do jídla. Nic ji nebavilo, byla hodně unavená.
Veronika se dlouho nechtěla léčit, ale její tělesný stav se zhoršoval, hrozily vážné komplikace, byla zjištěna porucha činnosti ledvin a srdce. Nakonec musela do nemocnice, zde prodělala léčbu, která ji zachránila život. Nyní pokračuje v ambulantní psychiatrické léčbě, dochází na psychoterapii a cítí se podstatně lépe. Kromě psychoterapie ji hodně pomohly léky - antidepresiva.
Příklad 3: Strach z lidí – sociální fobie
Jana se bojí mluvit před lidmi, neví, jak má překonat stydlivost. Vyhýbá se všem situacím, kde je více lidí pohromadě, nechodí s kolegy z práce na oběd ani na firemní večírky. Má strach, že se zesměšní, že se bude červenat nebo se jí budou třást ruce. Strach se rozšiřuje i na další situace.
Jana si už vůbec nevěřila a většina času trávila sama doma. Zjistila, že ji na chvilku pomáhá alkohol, ale potom je to ještě horší. Měla výčitky, připadala si neschopná. Naštěstí překonala strach a zašla za psychiatrem, který ji doporučil terapii. Nyní bere malé dávky léků na uklidnění a dochází na psychoterapii. Učí se zvládat strach a nepříjemné situace. Stav se o hodně zlepšil, začíná si víc věřit, situace už ji neděsí a může se svobodně pohybovat ve společnosti.
Kdy se jedná o fobii?
Téměř ze všeho můžeme mít strach, často jsou fobie jen lehce vyjádřené a člověk s nimi žije bez větších problémů. Charakter fobie může mít strach z výšek, strach z lidí, strach ze zvířat, (hadů, psů, hmyzu apod.) strach z otevřeného prostoru, strach z uzavřeného prostoru (např. výtah) strach ze samoty, strach ze tmy, z nemoci, strach ze smrti.
V případě fobií má strach nutkavý charakter, člověk se mu jen velmi obtížně brání a raději se podobným situacím vyhne. Důsledkem je potom omezení denních aktivit, běžných činností. Mnoho z lidí trpících touto poruchou mají též pocity méněcennosti, depresivní nálady.
Původ těchto obtíží není zcela zřejmý, pravděpodobně je příčin více, někdy se objeví náhle, v určité situaci, a potom se obtíže dále opakují, a také udržují tím, že se člověk rizikovým situacím vyhýbá.
Agorafobie je strach být sám na místech, odkud je obtížný útěk do bezpečí, a kde je těžké sehnat v případě potřeby pomoc. Tento strach vede k vyhýbání se ohrožujícím situacím a místům. Jsou to často prostředky hromadné dopravy, obchody, obchodní domy, volná prostranství – náměstí, široké ulice, sály – kina, divadla, podchody, mosty, čekání v řadě, v davu, na zastávce apod.
Sociální fobie je strach ze sociálních situací, např. člověk má strach, že by mohl být středem pozornosti, ztrapnit se mezi lidmi. Má strach jít na společný oběd, večírek, schůzi, strach projevovat se na veřejnosti.
Co mi pomůže?
Např. cvičení, sport relaxace, umění odpočívat, možnost věnovat se nějakému zájmu, kontakt s lidmi, pohovor s někým blízkým. Jací jsou moji přátelé, případně partner, partnerka, rodiče? Jaké jsou naše vzájemné vztahy? Neměli bychom něco změnit? Mohou mi nějak pomoci lidé kolem mně, změna životního stylu? Co pro to mohu udělat?
Terapie je možná psychofarmaky i psychoterapií. Na fobické obtíže je speciálně zaměřená kognitivně behaviorální psychoterapie.
Terapie se zaměřuje na změnu zažitých automatických myšlenek obvykle katastrofického charakteru a na změnu chování. Klient se pozvolna vystavuje obávaným nepříjemným podnětům, učí se jim nepodlehnout a nacvičit si jiné reakce za pomocí relaxačních / uvolňovacích technik. Doporučuji v každém případě navštívit odborníka (psychiatra, psychologa) a poradit se o další léčbě. Nenechte se těmito problémy v životě omezovat.